sobota 12. září 2015



K čemu by bylo přátelství, kdyby člověk nemohl říct přesně to, co si opravdu myslí. Každý přece dovede říkat věci příjemné, potěšit a lichotit! Jen pravý přítel nám však řekne věci nepříjemné a nebude váhat nás zranit.

Možno je všetkému koniec ale aj tak budem ďakovať Bohu za to že som ťa mala možnosť spoznať!

•Láska je jako pád dolů. Na konci jsi zraněný, zjizvený a se vzpomínkami, které jsou navždy.

Bolesť ma urobila silnejšou, strach odvážnejšou, zlomené srdce múdrejšou. Ďakujem minulosti za lepšiu budúcnosť... :)

•Když jsi zamilovaný a potom zraněný, je to jako rána. Zahojí se to, ale jizva bude na vždy.

•Chybí mi lidé, s kterýma má i ticho smysl.

Či už stopa v piesku, stopa v snehu, v blate, či stopa v srdci... vždy to znamená to isté - niekto tu bol a zanechal kúsok seba..


Život je příliš krátký na to, procestovat celý svět. Ale příliš dlouhý na to, zůstat na jednom místě.

Vynutit si lásku je jako mlátit hlavou o zeď. Zeď stojí a ty krvácíš.

"Hledat lásku?"
Nesmysl - říká rozum.
Směšné - tvrdí hrdost.
Riskantní - brání se zkušenost.
Ale samota tě zabíjí - šeptá srdce.


Každý, kdo tě nenávidí, je pod tvojí úrovní. Jenom žárlí na to, co máš.

Tvůj krásný úsměv, tvůj krásný smích mi stojí za největší hřích.

•I když vás život zavede na místa, kde to nejmíně čekáte, věřte že je to tam, kam opravdu patříte.

Žádné komentáře:

Okomentovat